Na jakém principu funguje bioplynová stanice?

16.12.2020

Bioplynová stanice v Rapotíně nedaleko Šumperka je jednou z mála v České republice, která úspěšně zpracovává potravinový odpad a další odpadní živočišné produkty. Je vybavena moderní německou technologií na stoprocentní využití biologicky rozložitelného odpadu, které umí zpracovat bioodpady ještě zabalené

Do bioplynové stanice v Rapotíně vstupují odpady z potravinářských firem, gastroodpady, kaly z čistíren odpadních vod, tuky z lapolů nebo prošlé granule od výrobců krmiv pro zvířata. Svážejí sem i prošlé zboží biologického původu z okolních supermarketů - a často jde o velká množství pečiva, zeleniny, ovoce nebo mléčných a masných výrobků.

Technologický proces

Bioplynová stanice má dvě příjmové haly. Do haly "čisté" se navážejí odpady, u nichž není riziko kontaminace, a proto nevyžadují vstupní hygienizaci, respektive pasterizaci. Jde především o trávu a silážní kukuřici. Ve "špinavé" hale se přijímají materiály, které vyžadují hygienizaci nebo je třeba je zbavit obalů.

Hygienizace probíhá ve speciálním vytápěném tanku, kde se kaše ze vstupní jímky zahřívá jednu hodinu na teplotu 70 °C. Účinnost hygienizace je monitorována analýzou vzorků v akreditované laboratoři. Je to proto, že fugát (koncový produkt) z bioplynové stanice se používá jako hnojivo a hygienizace musí zabránit, aby se případná kontaminace šířila do prostředí.

Surovina se po hygienizaci smíchá se surovinami z "čisté haly" v tanku hydrolýzy, kde již začíná proces fermentace. Z tanku se surovina přečerpává do anaerobních fermentačních nádrží (fermentor a dofermentor), které fungují v mezofilním režimu, tj. při teplotě kolem 40 °C. Materiál se zdrží ve fermentačních nádržích přibližně 80 dní, celý proces je kontinuální. Biologický proces má svou optimální teplotu, která se musí udržovat v poměrně úzkém rozmezí. Při nízkých venkovních teplotách je nutno fermentory i zahřívat. Pro vytápění a pasterizaci využívá stanice vlastní vyrobené teplo.

Pro úspěšný provoz stanice je naprosto nezbytný velký kladivový drtič, který je činný na počátku procesu v tzv. špinavé příjmové hale. "Máme výhodu, že díky drtiči dokážeme zpracovat všechen materiál i s obaly. Ovoce a zelenina ze supermarketů jsou většinou balené a bez drtiče bychom je museli vybalovat ručně, anebo by se nedaly u nás zpracovávat vůbec," říká Pavel Huf, zástupce vedoucího provozu.


Zdroj: www.biom.cz