Praha chystá novou moderní linku na třídění plastů a kovů

01.12.2020

Způsob, jakým se dnes třídí plasty a kovy v Praze se může v budoucnu hodně změnit. Nyní se chystá výstavba nové dotřiďovací linky, která bude umět rozlišit devět druhů plastů a oddělit od nich i kovy. Teoreticky by se tak plasty a kovy mohly v budoucnu házet do jedné popelnice.

"Nová technologie nám otvírá cestu pro multikomoditní sběr všech třech složek do jedné nádoby. Ale ještě projednáváme, jak by to mělo vypadat a není úplně jasné, jestli a jakým způsobem to bude," uvádí v rozhovoru Vojtěch Vosecký, vedoucí skupiny cirkulární ekonomika na pražském magistrátu. Ta je jednou ze čtyř expertních skupin, které spolu se speciální komisí pro udržitelnou energetiku a klima (pod vedením náměstka primátora pro životní prostředí a bezpečnost Petra Hlubučka) mají za cíl udělat z Prahy do roku 2050 uhlíkově neutrální metropoli.

V rozhovoru se dále dozvíte:

  • Jak se budou zpracovávat splašky Pražanů
  • Jak by měl vypadat ideální sběr bioodpadu a kuchyňského odpadu
  • Jakou bude mít kapacitu nová bioplynka v Praze a kde bude stát
  • Co se nově bude dít s nepotřebným nábytkem z domácností a jaká budou nová pravidla pro sběrné dvory

Celý článek si můžete přečíst zde, níže výňatek o bioplynové stanici >>

Popsal jste plány na plasty a kovy. Co bioodpad, který zatím končí ve velkém ve směsném odpadu?

Organické hmoty v Praze produkujeme v ohromném množství a není úplně ideální, jak s ní dnes zacházíme. Od domácností existují dva zdroje organické hmoty: to, co spláchneme do záchodu a to, co vyhodíme do koše. Splašky Pražanů jsou řešené už delší dobu tak, že se standardně dočišťují na čistírně odpadních vod, kterou máme jednu velkou ústřední v Troji. Tam to funguje perfektně, ale vidíme, že to zařízení už dosahuje svých limitů a je zastaralé, a proto se musíme věnovat modernizaci vyhnívacích nádrží, což je de facto malá bioplynová stanice. Plán je takový, že až budou zmodernizované, tak budou produkovat až jedenáct milionů m3 bioCNG, které by se mělo vtláčet do sítě a sloužit jako ekologické palivo.

U kalů se ještě řeší, jak s nimi správně naložit, aby to bylo bezpečné, ekonomické a environmentálně přínosné. Ale už je schválený pilotní projekt, kdy bude čistírna testovat dočišťování bioplynu na bio CNG a vtláčení do sítě. Ale jenom s pilotní jednotkou, abychom se to naučili a byli připraveni. Už teď jezdí v Praze první auto na bio CNG, které je určeno pro čištění kanalizace, takže už testujeme koncovku odběratele, jak by to mohlo vypadat.

Jaké jsou plány s druhou částí organického odpadu, tedy s tím, co nám zbyde v domácnosti?

Máme velké plány, protože lidé zatím nemají možnost třídit kuchyňský organický odpad. Mají možnost třídit rostlinný, ale musí si za to zaplatit a je to relevantní pro ty, kteří ho mají hodně, když mají zahradu, nebo nějaký velký vnitroblok. A tím pádem to je služba jen pro vybranou část obyvatelstva. Ta podstatná část obyvatelstva organický odpad nemá možnost třídit, ať už je ze zahrady nebo z kuchyně. Až čtyřicet procent toho, co hodíme do černých popelnic, je ale organická složka. To je hrozná škoda. Už nemáme luxus se toho zbavovat a pálit to, což ani není efektivní, protože tento odpad má v sobě spoustu vody.

Takže co s ním?

Náš plán je tuto organickou složku vytáhnout z popelnice a přeměnit ji v bioplynové stanici na bio CNG nebo v kompostárně na hnojivo. Společně s čistírnou by to byly dva opravdu velké zdroje, každá miliony tun kubíků, a z hlediska uhlíkové stopy skvělá zpráva. Nemusíme kupovat CNG z Ruska, můžeme si ho tady vytvořit sami. Podle propočtů jenom bioplynová stanice pro komunální organický odpad bude mít kapacitu zhruba padesát tisíc tun. Tím bychom mohli vytvořit tolik bio CNG, že by na to jezdila všechna svozová auta Pražských služeb, a ještě by zbylo na vtláčení do sítě. Nebo by podle na něj základních propočtů mohlo jezdit až dvě stě autobusů MHD. To je zhruba pětina celého vozového parku.

Bioplynka už je taky schválená, nebo jak je to daleko?

Je to poměrně daleko. Začali jsme také s dalším pilotním projektem, a to jako první město v České republice svážet kuchyňský bioodpad. Na konci roku 2019 ze třech pilotních městských částí, Praha 5, 6, 7. Jde o 75 čísel popisných, která se do toho zapojila. Výsledky jsou hrozně zajímavé, lidé to vítají, dobře třídí a velmi aktivně se do projektu zapojují. Zkušenost z ostatních měst, která jsme zkoumali, jako třeba švédské Malmö, Göteborg nebo Oslo jsou takové, že se do třídění zapojuje město postupně po čtvrtích, aby si zvykli obyvatelé i ti lidé, co to sváží, protože to je obrovská změna. Takže postupně to doufám budeme rozšiřovat.

Kam se nyní tento odpad vozí?

Zatím to vozíme do jiné bioplynové stanice, která je asi třicet kilometrů na jih od Prahy, takže ještě poměrně v rozumné vzdálenosti. Má kapacitu necelých třiceti tisíc tun, takže ještě dost se tam toho z Prahy vejde. Vozí se tam hodně gastro odpadu hlavně z restaurací, které mají povinnost jej třídit. Ale plán je postavit si vlastní bioplynovou stanici.


Zdroj: www.ekonews.cz